pátek 5. října 2012


Umění doby jagellonské ve Slaném





Toto léto hostila Kutná Hora zajímavý mezinárodní výstavní projekt Europa Jagellonica, který návštěvníka seznámil s uměním a kulturou ve Střední Evropě, jenž vzniklo za vlády dynastie Jagellonců. Samo město jakoby by bylo součástí této expozice ( chrám sv. Barbory, Kamenný dům a Kamenná studna ). Avšak nejen jeho tvář tato doba změnila, také v ostatních českých městech tehdy panoval čilý stavební ruch. To do dnešních časů připomíná řada památek, z nichž lze namátkou jmenovat Vladislavský sál na Pražském hradě, Prašnou bránu na Starém Městě Pražském, kostel sv. Mikuláše v Lounech či Vysokou bránu v Rakovníku. Nejinak tomu bylo ve Slaném, i když stopy, které tato doba zanechala, nejsou tak čitelné jako jinde. ( 1.)

Na počátku panování Vladislava II. Jagellonského v českých zemích je ve Slaném dokončena přestavba městského opevnění, jejíž počátky lze datovat těsně po skončení husitských válek, ale nejvíce je spojená s dobou Jiřího z Poděbrad. O tom, že však skončila až za jeho nástupce, se usuzuje z nedochovaného nápisu ze zbořeného barbakánu Pražské brány, jehož text poprvé publikoval F. B. Mikovec ve svých Starožitnostech a památkách země české. Hovoří o tom, že r.1472 v prvém roce Vladislavovy vlády byla založena nebo vyzdvižena bašta čili dnešní terminologii výše zmíněný barbakán. Jakou vypovídací hodnotu má však tato zpráva pro zdokumentování vzniku této stavby, se dosud odborníci neshodli. ( 2.)

S městskými hradbami patrně souvisí plastika trůnícího krále, jenž bývá někdy považovaná za zpodobnění prvního Jagellonce na českém trůnu. Zda však její původní místo bylo stejné jako to v 19.století, kdy se nacházela ve výklenku na hradební zdi, nebo sem byla přemístěna dodatečně z některé z bran, bašty či průčelí některého měšťanského domu, se již bohužel nedovíme. V současné době je spolu s figurou zbrojnoše s orlicí, jenž pochází z dalšího výklenku ze zbořeného slánského opevnění, umístěna v prvním patře městského muzea. Snad v minulosti existovala ještě druhá figura, zbrojnoš se lvem, o níž se zmiňují Ottovy Čechy, ta se však nedochovala. Lze si tak představit, že se mohlo zprvu jednat o sousoší – uprostřed trůnící král, po jeho stranách zbrojnoši, které podobou své kompozice připomíná mladší miniaturu W. Frölicha ve Znojemské právní knize z 1523, na které mladý král Ludvík Jagellonský sedí na trůně a po jeho stranách jsou stojí dva štítonoši s praporci a štíty se znaky Království českého ( lev) a Jagellonců ( orlice ). Zda se v našem případě jednalo u zbrojnošů o erbovní zvířata, lze dnes již těžko rozhodnout. Dochované plastiky se nám zachovali v poškozeném stavu a jsou pokryty neurčitým šedým nátěrem, jenž je patrně výsledkem snahy konzervovat narušený povrch kamene, takže nelze bezpečně určit, zda byli polychromované, i když je to pravděpodobné. Výtvarně vykazují příbuznost se skulpturami, jenž dosud můžeme spatřit zazděné ve výklencích Maňasovského domu ve Štechově ulici, jenž snad pochází z 15. nebo počátku 16.století. J. Štovíček ve svém článku Slánská skulptura Jiřího z Poděbrad upozorňuje na určitou podobnost mezi slánskou sochou Vladislava Jagellonského a plastikou připisovanou tomuto panovníkovi z hradu Křivoklátu, jenž se za Jagellonců dočkal výrazné přestavby. ( 3.)

Někdy na začátku 16.století se slánští radní rozhodli přestavět Velvarskou bránu, aby lépe čelila případnému útoku. Přestavba však z nejasných důvodů nebyla dokončena. Původní lomové zdivo na hlavním severním průčelí mělo být nahrazeno kvádrovým, ale nakonec se tak stalo pouze zčásti. Současně s tím také patrně z podnětu investorů této přestavby vznikla nová heraldická výzdoba věže. Vedle symbolů některých slánských cechů se tu setkáváme s erby šlechtickými a znakem města. Tato heraldická galerie je výjimečná ze dvou důvodů, jednak se cechovní symbolikou na branách českých měst v této podobě nesetkáváme tak často a za druhé snoubí prvky pozdně gotické ( kolčí štíty) s raně renesančními ( edikula ). ( 4.)

Panování Jagellonců je v našem městě spojeno také s dostavbou kostela sv. Gotharda do podoby, kterou známe z Willenbergovy kresby Slaného z roku 1602. R 1520 je považován za datum dokončení sakristie, jenž byla přistavěna k jižnímu boku presbyteria. Dovršilo se tak konečně dílo, jenž mělo odstranit následky, které chrámu způsobilo obléhání města tábory a sirotky vedené Janem Roháčem z Dubé v r.1425. Komplikovaný stavební vývoj a nedostatek písemných pramenů znemožňuje přesnější dataci nejstarší výzdoby chrámu. Z té vnější se svou podobou do doby jagellonské hlásí městský znak na severní straně presbytáře, jenž vykazuje určité známky příbuznosti s heraldickou galerií na Velvarské bráně. Ostatní venkovní sochařská výzdoba se zachovala v torzovitém stavu, takže lze těžko přesně určit dobu jejího vzniku. Vnitřní výzdobě kněžiště vévodí svorník s hlavou Krista, který podle staršího staršího bádání vzniknul před r. 1460, ale to novější ho klade až na přelom 15. a 16. století. Stejný problém vyvstává v otázce doby zhotovení pozdně gotických maleb v presbytáři. Zobrazení andělů s nástroji umučení a Krista s kalichem bývá datováno před r.1463, je však možné jej také spojit s r.1471, kdy král Vladislav II. potvrdil svému městu jeho privilegia. Přesto se však s ohledem na danou ikonografii přiklání naše přední odbornice na středověké nástěnné malířství Z. Všetečková k názoru, že malby pocházejí spíše z věku poděbradského. Bereme-li však za směrodatnou tézi, že mezi vznikem presbyteria a sakristie byl jen nevelký odstup, musejí být podstatně mladší. ( 5.)

Z tehdejšího vybavení chrámu se do dnešních dob zachovala křtitelnice, kterou lze bezpečně datovat do r.1511. Je to nádoba ve tvaru zvonu, která spočívá na třech zoomorfních nohách s hlavami vousatých starců, snad proroků ze Starého Zákona. Je uzavřena víkem, jenž bylo v baroku doplněno o kříž. Na plášti obíhá dvouřádkový latinský nápis provedený v gotické minuskuli, jenž nás informuje o době vzniku a autorech, jimiž jsou pražský staroměstský mistr Jan Faber ( +1515 ) a patrně novoměstský cínař Pavel Beran. Výzdoba je tvořena liliovou korunou, nad níž jsou čtyři evangelisté zastoupeny svými symboly. Ostatní inventář, který lze z té doby předpokládat, se nám v důsledku barokizace chrámu nedochoval, takže lze pouze uvažovat o nějakém sochařském či malířském díle v podobě oltářní archy podobné oltáři z Ledců či ze Smečna. Máme však zachovány dva ze tří zvonů, které v jagellonské době vznikli. První z nich, celkově největší, je Gothard z r.1494 a je na něm vyobrazen sv. Gothard jako biskup spolu s Pannou Marii. Druhý Vojtěch z r.1508 zdobí reliéf Panny Marie. Ten, který se nedochoval, se jmenoval Dominik ( 1521), byl v 19.století přelití Josefem Diepoldem a padnul za oběť válečnému šílenství. ( 5.)

Panování králů z dynastie Jagellonců se dějin města zapsalo jako doba poměrného klidu a prosperity. To dokazuje i dokončení stavebních aktivit započatých v předchozím poděbradském věku. Městské opevnění je zmodernizováno tak, aby lépe chránilo před účinky palných zbraní. Snad jako projev díků za potvrzení městských privilegií a udělení výsady pečetit své listiny červeným voskem pak Slánští umisťují na hradby sochu Vladislava Jagellonského. Téměř současně finišuje generální oprava kostela, který dostává novou výzdobu a vybavení. Město tak z větší části dostává tvář, kterou známe z jeho nejstaršího Willenbergova zobrazení. ( 6.)




Poznámky:

  1. Europa Jagellonica 1386 – 1572 Umění a kultura ve Střední Evropě za vlády Jagellonců, Kutná Hora / GASK 20.5.- 30.9.2012. K umění doby jagellonské J. Homolka a kol., Pozdně gotické umění v Čechách, Praha 1978 a především na architekturu zaměřená práce J. Kuthana, Královské dílo za vlády Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců, Praha 2010.
  2. Nepřímým důkazem o tom, že přestavba opevnění byla již dokončena je zpráva o tom, že r. 1477 bylo v mírových dobách povoleno využívat jedné z věží hlavní hradební zdi k soukromým účelům jednoho ze slánských měštanů, jenž ji za to měl opravit viz. Vladislav Razím, Opevnění města Slaného v minulosti a dnes, in Slaný České město ve středověku, Kladno – Slaný 1997. Počátek výstavby barbakánu se většinou klade již do doby Jiřího z Poděbrad nebo ještě starší, čemuž snad nasvědčuje označení Pražské brány jako Hradské z r.1468, a s Vladislavem je spojováno patrně jeho úplné dokončení nebo nějaké přestavby či opravy. Nápis však také vůbec nemusí souviset s barbakánem a mohl se na něj dostat druhotně. K barbakánu nejnověji Z. Kuchyňka, Pražská brána ve Slaném. Příspěvek ikonografie k datování stavby, in Slánský obzor roč.13(113)/2005, Slaný 2006, tam i starší literatura k tématu.
  3. Socha bývá někdy považována za zpodobnění Jiřího z Poděbrad např .F. Velc, Plastické umění na Slánsku, Slánský obzor III, Slaný 1895 nebo týž, Soupis památek historických a uměleckých Kralovství českého XX. Politický okres slánský, Praha 1904. Naproti tomu tzv. Ottovy Čechy, Díl XII- Rakovnicko, Slánsko a středočeské meziříčí, Praha 1903, a nověji J. Štovíček, Slánská skulptura Jiřího z Poděbrad. Vlastivědný zpravodaj Polabí, roč.11,1971 ji dávají do spojitosti s Vladislavem Jagellonským. V. Přibyl nadhodil hypotézu o možném příbuzenství skulptur z Maňasovského domu se svorníkem s hlavou Krista z presbytáře kostela sv. Gothatda ve Slaném, který vzniknul patrně okolo r. 1500 viz. V.Přibyl a kol.,.Sv.Gothard ve Slaném v proměnách věků ( 1137 – 2007), Slaný 2007.
  4. K Velvarské bráně viz. J. Žižka, E. Volfová, Průzkum průčelí Velvarské brány, in Slaný. České město ve středověku, Kladno -Slaný 1997 a stavebně historický výzkum V. Všetečky, Slaný, Velvarská brána a Černá bašta, SHP ,rkp, Praha 1986.
  5. Obecně o kostelu nejnověji V.Přibyl a kol., Sv. Gothard ve Slaném......,Slaný 2007, ke stavebnímu vývoji J. Sommer, Ke stavebnímu vývoji kostela sv. Gotharda ve Slaném, in Slaný. České město ve středověku, Kladno – Slaný 1997, svorník s Kristem Z. Kuchyňka, Marginálie ke svorníku s plastikou Krista v presbytáři kostela sv. Gotharda, tamtéž, k nástěnným malbám Z. Všetečková, Pozdně nástěnné malby v kostele sv. Gotharda ve Slaném, tamtéž, a týž a kol., Středověká nástěnná malba ve Středních Čechách, Praha 2011, ke křtitelnici V. Přibyl, Umění jako poselství a příběh, studijní materiál pro SAVČ, Kladno 2006 a k oltářům V. Přibyl, Poznámky ke starému umění na Slánsku – plastika a malba, studijní materiál pro SAVČ, Kladno 2007.
  6. Dějiny města v daném období např. kol., Kniha o Slaném, Slaný 1994. Souvislost mezi vznikem sochy krále a Vladislavovým potvrzení privilegií J. Štovíček, Slánská skulptura.........

Žádné komentáře:

Okomentovat