pondělí 23. března 2020


Vyobrazení Ferdinanda I. Habsburského ve Fuggerově Ehrenspiegelu a s ním spojená heraldická výzdoba.

Mezi heraldické prameny se vztahem k českým zemím patří také významné literární dílo německé renesance Ehrenspiegel des Hauses Österriech, které vzniklo z podnětu bankéře a patrona umění Johanna Jakoba Fuggera ( *1516 – +1576 ). Oslavou habsburského rodu byl pověřen Clemens Jäger  ( cca. 1500 – 1561 ) a jeho text doplnily barevné ilustrace vytvořené umělcem z okruhu dílny Jörga Brea mladšího ( *ca 1510 – +1547 ). Je rozděleno do dvou svazků. První z nich ( kniha I. – VI. ) vydaný v Augsburgu r. 1555 obsahuje dějiny habsburského rodu od nejstarších dob až do smrti císaře Fridricha III. ( *1415 – +1493 ). Druhý ( kniha VII. ) vydaný tamtéž v r. 1559 zahrnuje období let 1493 – 1554 a je věnován především životu a dílu císaře Maxmiliána I. ( *1459 – +1516 ). / 1. /
Oba svazky jsou bohatě ilustrovány. Na ilustracích lze spatřit fiktivní portréty panovníků, jejich manželek a příslušníků šlechty, nebo veduty měst, hradů a klášterů či zobrazení bitev a obléhání. Jsou zde zpodobněni korunovační klenoty, řády, pečetě a hroby panovníků. Velký prostor patří též heraldice. Je zde vyobrazeno mnoho erbů zemských, rodových a městských. Znaky jsou součástí také několika rodokmenů. Českého zájemce o toto dílo zaujme například vyobrazení českého krále a rakouského vévody Rudolfa I., řečeného Kaše, nebo zachycení bitev na Moravském poli ( 1278 ) a u Moháče ( 1526 ). Naše pozornost se však zaměří na ilustraci, na které je vedle dalších členů habsburské dynastie zachycen také Ferdinand I., jenž byl v té době mimo mnoha dalších hodností králem římským, uherským a českým.
Titulní ilustrace druhého svazku „Trůnící Maxmilián I a před ním klečící Karel V. a Ferdinand I.“ , na které jsou dále na svých trůnech vyobrazeni Filip I. „Sliční“ a Jana I. „Šílená“, je oslavou Maxmiliánovi sňatkové politiky, která stála u zrodu habsburského světového impéria v 16. století. Jak už její název napovídá ústřední postavou výjevu je císař Maxmilián I. Je oblečen v císařském ornátu, na hlavě má císařskou korunu a okolo krku zavěšen řád Zlatého rouna. V rukách drží pomocí řemínků štíty se znaky svých vnuků ( vpravo Ferdinandův a vlevo Karlův ). Je usazen na trůně, který je součástí složité fantaskní architektury. Ta je tvořena kulatými polosloupky, jenž jsou na vrcholu zakončeny granátovými jablky, hranatými pilastry jenž nesou stříšku, nikou v níž je zavěšen závěs s rostlinnými motivy a konchou, kterou zdobí jeho znak a nad nímž, je umístěna nápisová páska s textem ,, Maxmilianus Imp.“. Čelo stříšky je ozdobeno dvěma křížkovými kříži v kruzích. Na opěradlech trůnu jsou položeny zbylé panovnické insignie - říšské žezlo ( vpravo ) a jablko ( vlevo ). Napravo od Maxmiliána je na svém trůně s baldachýnem sedí královna Jana „Šílená“. Je oblečena dle tehdejší módy, vlasy má zčesané do drdolu a zakryté síťkou, hlavu zdobí královská koruna a v uších jsou zavěšeny perly. V rukách drží žezlo a jablko. Nad ní je na látce s rostlinným motivem umístěn její erb a nad ním v pásce její jméno a titul ,, Johana Reg. hisp.“ Opěradla jejího trůnu jsou bohatě řezbářsky zdobena a mají tvar delfína. Nalevo od Maxmiliána je na svém trůně s baldachýnem usazen Filip „Sličný“. Je oblečen v královském ornátu, na hlavě má korunu s červenou čapkou a v rukách drží žezlo a jablko. Také nad ním je umístěn jeho znak a v pásce jméno a titul ,, Philippus Rex hisp.“. Opěradla jeho trůnu jsou taktéž bohatě řezbářsky zdobena a mají tvar delfína. Před císařem klečí jeho vnuci. Jsou znázorněni v dospělém věku, který odpovídá době vzniku ilustrace. Vpravo klečí Ferdinand I. jako římský král. Je oblečen v královském ornátu, na hlavě má korunu a v rukama přidržuje svůj znak. Je zahalen v zlatém plášti s vyšitou říšskou orlicí ( orlem ? ). Lem pláště je posázen drahokamy a perlami. Na podlaze pod ním je zlatý nápis „ Ferdinandus I. Ro: Rer.“ a před ním jsou na podušce položeny vladařské insignie – žezlo a říšské jablko. Vlevo klečí Karel V. jako římský císař. Je oblečen v císařském ornátu, na hlavě má korunu, která je posazena na červené čapce(?) a rukama přidržuje svůj štít. Halí ho zlatý plášť s říšským orlem. Lem pláště je zdoben drahokamy a perlami. Na podlaze pod ním je zlatý nápis „ Carolus I. Ro: Imp:“a před ním na podušce panovnické insignie – žezlo a říšské jablko. Výjev je umístěn do paláce. Vzadu jsou vidět sloupy, které drží strop. Podlaha místnosti má podobu šachovnice. / 2. /
Prostřednictvím Ferdinanda I. a jeho potomků erby vyobrazené na této ilustraci můžeme najít také na českých památkách. S obdobou Maxmiliánova erbu, který užívali i jeho nástupci, se můžeme setkat třeba na Pražské bráně ve Velvarech postavené za císaře Rudolfa II. Některé znaky tvořící erby ostatních panovníků nalezneme v areálu Pražského hradu. Jsou součástí znakových galeriích, které se nacházejí na Matyášově bráně a v jeho pavilonku či ve svatovítské katedrále na arkádových stěnách chóru nebo na rakvi Rudolfa II. v královské hrobce. / 3. /


Popis erbů a jejich majitelé:


a.) Erb Maxmiliána I.

V zlatém poli černý orel, který má na hrudi srdeční štítek, jenž je polcený – heraldicky vpravo je stříbrné břevno na červeném poli ( Rakousko, původně znak Babenberků, který užívali Habsburk ) a heraldicky vlevo pole pětkrát zlato modře kosmo dělené s červeným lemem ( Burgundsko, starý znak ). Erb představuje Maxmiliána především jako římského císaře. / 4. /
Maxmilián I. ( * 22.3.1459 Vídeňské Nové Město - + 12.1. 1519 Wels ), římský císař ( 1508 ) a král  ( 1483 / 1493 ), burgundský vévoda ( 1477 spoluvládce manželky Marie Burgundské ), rakouský arcivévoda (1493 ) etc., syn císaře Fridricha III. (+ 1493 ) a Eleonory Portugalské ( +1463), x 1mn. 19 / 20.8.1477 Gent Marie Burgundská ( *13.2.1457 - + 27.3.1482 ), dcera burgundského vévody Karla Smělého ( + 1477 ) a jeho druhé manželky Isabely Bourbonské ( + 1465 ), 2.mn. Hall ( Tyrolsko ) Bianka Maria Sforza ( *5.4.1472 - + 31.12.1510), dcera milánského vévody Galeazzea Maria Sforzy ( + 1476 ) a jeho druhé manželky Bony Savojské ( + 1485 ). / 5. /

b. ) Erb Jany „Šílené“

Štít je třikrát polcen a dvakrát dělen, takže vytváří dvanáct polí. V 1. červeném poli je zlatý hrad se třemi věžemi a zavřenou bránou ( království Kastilie ), ve 2. stříbrném poli je červený lev ve skoku ( království Leon ), ve 3. zlatém poli je jsou čtyři červené kůly ( království Aragon ), 4. pole je čtvrcené pokosem, nahoře a dole ve zlatém čtyři červené kůly, vpravo a vlevo ve stříbrném černá orlice (království Sicílie ), v 5. stříbrném poli je granátové jablko přirozených barev ( království Granada ), v 6. modrém poli je zlatá uzavřená oblouková koruna ( království Toledo ), v 7. červeném poli jsou spojené zlaté řetězy ( království Navarra ), v 8. modrém poli opevněné město s věžemi v přirozených barvách a na zeleném palouku / většinou pouze zlaté / ( království Valencia ), v 9. modrém poli zlaté ciborium ( království Galicia ), v 10. zlatém poli trůnící černý král / sv. Ferdinand III. Kastilský, většinou však bývá modré pole se zlatým trůnícím králem / ( království Sevilla ), v 11. červeném poli sedm / většinou šest / zlatých otevřených korun / 2 - 2 – 2 - 1 / ( království Murzia ) a ve 12. zlatém poli jsou tři červená břevna ( království Cordoba ). Erb představuje Janu jako dědičku královstvích katolických Veličenstev Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského čili pozdější španělské říše. / 6. /
Jana I. „Šílená“ ( * 6.11. 1479 - + 12.4. 1555 Tordesillas), královna Kastilie a Leonu ( 1504, spoluvladaři Filip I. Sličný, Ferdinand Aragonský a Karel V. ) a královna Aragonu ( 1516 spoluvladař Karel V. ), burgundská vévodkyně, rakouská arcivévodkyně etc., dcera aragonského krále Ferdinanda II. ( +1516 ) a kastilské a leonské královny Isabely I. Katolické ( + 1504 ), x 12.11.1496 Liera Filip I. „Sličný“. / 7. /

c.) Erb Filipa I. „Sličného“

Štít je třikrát polcen a dvakrát dělen, takže je rozdělen dvanáct polí. V 1. zeleném poli stříbrný panther s červenou zbrojí chrlící oheň ( Štýrsko ), ve 2. černém poli zlatý lev s červenou zbrojí ve skoku ( Brabant ), ve 3. poli je starý znak Burgundska, ve 4. poli je znak Rakouska / erb Babenberků /, v 5. stříbrném poli je modrá orlice s červenou / zlatou / korunou a červeno stříbrně šachovaným perizoniem ( Kraňsko ), 6. pole je stříbrně a modře dělené a je na něm červený dvouocasý lev ve skoku ( Lucembursko ), 7. pole je polceno, na pravé straně na zlatém pod sebou tři černý kráčející lvi a na levé straně v červeném stříbrné břevno ( Korutansko ), v 8. zlatém poli je červený lev ve skoku ( Habsburk ), v 9. zlatém poli je černý lev ve skoku ( Flandry ), 10. pole je modré poseté zlatými liliemi a olemované červeno stříbrným kouskovaným lemem ( Burgundsko, nový znak ), v 11. stříbrném poli červená orlice se zlatou korunou, se zlatou zbrojí a zlatými polovinami perziona na křídlech ( Tyrolsko ) a ve 12. stříbrném poli je černý lev ve skoku ( v případě, že by lev byl červený Limburk / ? / ). Erb představuje Filipa jako burgundského vévodu a rakouského arcivévodu. / 8. /
Filip I. „Sličný“ ( *22.6. 1478 - + 26.9.1506 ), král Kastilie a Leonu ( 1504 jako spoluvladař Jany I. Šílené ),burgundský vévoda ( 1482 ), rakouský arcivévoda etc., syn císaře Maxmiliána II. ( + 1519 ) a Marie Burgundské ( + 1482 ), x Jana I. „Šílená“. / 9. /

d. ) Erb Ferdinanda I.

Štít je třikrát polcen a třikrát dělen, takže je rozdělen na dvacet polí. V 1.poli je znak Rakouska / erb
Babenberků /, 2. pole je polcené, vpravo šestkrát stříbro červeně dělené, vlevo na červeném štítě ze zeleného trojvrší vyrůstá patriarší kříž ( Uhry ), ve 3. červeném poli je stříbrný dvouocasý lev se zlatou korunou ve skoku ( Čechy ), ve 4. poli je znak Štýrska, v 5. poli je znak Korutanska,v 6. zlatém poli je černá orlice se stříbrným perzioniem, který je uprostřed ozdoben křížkem a na koncích jetelovými trojlístky ( Slezsko ), v 7. červeném poli je zlaté břevno pokosem provázené po obou stranách třemi zlatými otevřenými korunami / 2 - 1 / ( Horní Alsasko ), v 8. poli je znak Kraňska / značně poškozen /, v 9. modrém poli je červeno stříbrně šachovaná orlice zlatě korunovaná orlice se zlatou zbrojí ( Morava ), 10. pole je červeně a stříbrně šestkrát šikmo dělené a je přes něj položený zlatý kůl ( Burgau ), v 11. zlatém poli jsou pod sebou tři kráčející černý lvi ( Švábsko ), ve 12. poli je rodový erb Habsburků, v 13. červeném poli je zlaté břevno pokosem provázené po obou stranách jedním kráčejícím zlatým lvem ve skoku ( Kyburg ), ve 14. poli je znak Tyrolska, v 15 červeném poli je stříbrné břevno a je na něm otevřená zlatá brána na zeleném trojvrší ( Portenau / Pordenone / ), 16. pole je kosmo dělené, vpravo čtyřikrát stříbrno červeně šikmo dělené, vlevo v modrém kráčející zlatý lev ( Gorice ), v 17. červeném poli jsou dvě odvrácené zlaté parmy ( Pfirt ), v 18. zlatém poli je vysoký černý klobouk s červenou podšívkou a dvěma červenými šňůrami s střapci ( Vindická marka ), 19. poli je polcené, vlevo v černém zlatá orlice a vpravo šestkrát červeno stříbrně polcené ( Horní Rakousy ), 20. pole je červeno stříbrně dělené ( neurčeno ). Erb představuje Ferdinanda I. jako českého a uherského krále a rakouského arcivévodu. / 10. /
Ferdinand I. ( *10.3.1503 Alcalá de Henares u Madridu - + 25.1564 Vídeň ), římský císař ( 1556 ) a král ( 1531 ), král český ( 1526 ) a uherský (1526 ), arcivévoda rakouský ( 1519 ) etc., syn kastilského krále Filipa I. „Sličného“ ( + 1506 ) a královny Jany I. „Šílené“( + 1555 ), x 25.5.1521 Linz Anna Jagellonská ( * 23.7.1503 - + 27.1.1547 ), dcera českého a uherského krále Vladislava II. Jagellonského ( + 1516 ) a jeho třetí manželky Anny de Foix ( + 1506 ). / 11. /

d. ) Erb Karla V.

Štít je třikrát polcen a třikrát dělen, takže je rozdělen do dvaceti polí. 1. až 12. pole jsou totožná s poli v erbu Johany Šílené. V 13. poli je starý znak Burgundska, v 14. poli je znak Brabantska, v 15. poli je znak Lucemburska, 16. pole je polcené, vlevo v modrém zlatý lev ve skoku / Geldern / a vpravo ve zlatém vlevo otočený černý lev ve skoku / Jülich / ( Jülich – Geldern ), v 17. poli je znak Habsburků, v 18. poli je nový znak Burgundska, na 19. stříbrném poli v dolní polovině tři vlnité modré pruhy, z nich v horní polovině vyrůstá červený lev ve skoku ( Seeland ), ve 20. poli je znak Flander. Erb představuje Karla V. jako španělského krále a burgundského vévodu. / 12. /
Karel V. ( *24.2.1500 Gent – + 21. 9. 1558 San Jerónimo de Yuste ), římský císař ( 1530 ) a král ( 1519 ), španělský král ( 1516 ), burgundský vévoda ( 1506 ), rakouský arcivévoda etc., syn kastilského krále Filipa I.,,Sličného“ ( +1506 ) a královny Johany I.„ Šílené“ ( +1555 ), x 10. 3. 1526 Sevilla infantka Isabela Portugalská ( *24. 10. 1503 - + 1.5. 1539 ), dcera portugalského krále Manuela I. ( + 1521 ) a jeho druhé manželky Isabely z Asturie ( + 1517 ). / 13. /


Poznámky:

  1. Dílo je v digitální podobě dostupné na: https://www.digitale-sammlungen.de/index.html?c=thema&kl=Ehrenspiegel&l=de, vyhledáno 3.8.2019.
  2. Heraldická výzdoba plášťů Karla V. a Ferdinanda I. nahrazují na iluminaci jejich znaky jako římského císaře a římského krále. Lze tedy u Ferdinanda I. jako římského krále uvažovat o říšské orlici, která byla součástí jeho erbu, tak jak ji lze spatřit třeba na titulní straně Hájkovy Kroniky české z r. 1541 na: http://digital.onb.ac.at/OnbViewer/viewer.faces?doc=ABO_%2BZ167203406, vyhledáno 3.8.2019.
  3. Na bráně postavené r. 1580 je vytesaný říšský orel bez štítu, srdeční štítek je obtočen řádem Zlatého rouna a u znaku Burgundska chybí lem. Ferdinand Velc, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XX. Politický okres slánský, Praha 1904, s. 378, vyobrazení: fotografie Mgr. Markéty Škrancové na webových stránkách Odboru památkové péče MěÚ Slaný:
    K erbům na Pražském hradě Petr Chotěbor, Pražský hrad. Podrobný průvodce, Praha 2005, s. 54. a 73. a Jiří Burian, Jiří Svoboda, Pražský hrad, Praha 1976, s. 37., 47. a 97.
  4. Popis znaku dle: František Lobkowicz, Zlaté rouno v zemích českých, Praha 1991, s. 238 – 239., Josef Dolejší / Zdirad J. K. Čech, Duch místa: průsečíky času. Panský dvůr ve Velkém Přítočně v letech 1306 až 1997, / Velké Přítočno 1997 /, s. 106, 109., Jiří Louda / Michael Maclagan, Lines of succesion. Heraldry of the royal families of europe, Praha 1995, s. 149.
  5. Mr. ( Gerda Mrázová ), heslo Maxmilián I, in: Brigitte Hamannová ( ed. ), Habsburkové. Životopisná encyklopedie, Praha 1996, s. 331. – 334., http://genealogy.euweb.cz/ , vyhledáno 3. 8. 2019.
  2. Pie.( Horst Pietschmann ), heslo Jana I. Kastilská „ Šílená“, in: Brigitte Hamannová ( ed. ), Habsburkové. Životopisná encyklopedie, Praha 1996, s.175. – 177.,
    http://genealogy.euweb.cz/, vyhledáno 3.8. 2019.
  3. Popis podle Dolejší / Čech, Duch času ( pozn. 4. ), s. 109 - 111, Louda / Maclagen, Lines of succession ( pozn. 4. ), s. 148. – 149.
  4. Bl.( Wim Blockmans ), heslo Filip „Sličný“, in: Brigitte Hamannová, Habsburkové. Životopisná encyklopedie, Praha 1996, s. 111. – 113., http://genealogy.euweb.cz/, vyhledáno 5.8.2019.
  1. Ve Svaté říši římské národu německého červeno – stříbrně polceného znaku užívalo např. Magdeburské arcibiskupství či švýcarské kantony Unterwalden ( v starší době ) a Solothurn. S Habsburky je spíš spojován stříbrno – červeně polcený znak, který patří hrabství Hohenberg. Popis znaku podle Dolejší / Čech, Duch času ( pozn. 4 ), s. 109 – 111., digitální kopie erbovní knihy ,,German MS 2“ z r. 1565 z knižnice Univerzity Manchesteru na https://luna.manchester.ac.uk/luna/servlet/media/book/showBook/Manchester~91~1~433848~225786?fbclid=IwAR26n0BHMWhYR6rI_Pb4g_gQNnvV7eVM0K4UFqKhdXc6OhyM0c0EIoYIfV0, vyhledáno 5. 8. 2019, a digitální kopie kolorovaného dřevorytu Albrechta Altdorfera tzv. Triumfálního pochodu Maxmiliána I. z let 1513 až 1515 na http://bdh-rd.bne.es/viewer.vm?id=0000012553&page=1, vyhledáno 5. 8. 2019.
  2. T. / V. ( Christiane Thomasová / Vít Vlnas ), heslo Ferdinand I., in: Brigitte Hamannová, Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha 1996, 91. - 94., http://genealogy.euweb.cz/, vyhledáno 5.8.2019.
  3. Popis podle Václav Měřička, Řád Marie Terezie, Praha 1990, s. 100. a digitální kopie VII. knihy Ehrenspiegelu na :
  4. Ko. ( Alfred Kohler ), heslo Karel V., in: Brigitte Hamannová, Habsburkové. Životopisná encyklopedie, Praha 1996, s. 194. - 198., http://genealogy.euweb.cz/, vyhledáno 5.8. 2019.





Vystavil v

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)